1/72 Mirage F.1AZ/CZ ‘The South African Commie Killers’

Mirage F.1 vděčí za svůj vznik soukromé iniciativě firmy Dassault. Prototyp vzlétl poprvé 23. prosince 1966. Sériové stroje byly zavedeny do výzbroje Armée de l´Air jako jednomístné stíhačky  Mirage F.1C a dvoumístné cvičné stíhačky Mirage F.1B. V průběhu služby byla část strojů Mirage F.1 modifikována montáží tankovacího nástavce na verzi Mirage F.1C-200. Francouzské letectvo také používalo dvě průzkumné verze, Mirage F. 1CR a z Mirage F.1-200 přestavované Mirage F.1CT. Armée de l´Air dostalo celkem 246 kusů všech verzí Mirage F.1. Mirage F.1 se stala i úspěšným exportním artiklem. V Evropě ji zařadilo do výzbroje Španělsko a Řecko. V Jižní Americe se jediným uživatelem stal Ekvádor, zato v Africe a Asii byly Mirage F.1 zařazeny do výzbroje Gabonu, Jižní Afriky, Maroka, Libye, Iránu, Iráku, Jordánska, Kataru a Kuvajtu. Mirage F.1 se díky tomu zapojily do mnoha konfliktů po celém světě, od soubojů bez výstřelů řeckých stíhaček s tureckými protivníky, přes francouzské akce v Čadu, ekvádorské pohraniční konflikty s Peru, boje jihoafrických Mirage proti kubánským letounům z Angoly až po účast ve válce proti Iráku, kde létaly Mirage F.1 na obou stranách.

Jihoafrická republika používala dvě verze Mirage F.1. F.1AZ byla bitevní verze bez radaru vybavená laserovým dálkoměrem. Verze F.1AC byla klasická stíhací verze, vybavená radarem. V osmdesátých letech dvacátého století se Jihoafrická republika angažovala v občanské válce v Angole a v konfliktu v Namibii. V bojích se úspěšně uplatnily i Mirage F.1 obou verzí. Nejúspěšnějším pilotem byl major J. Rankin. Na dvou různých strojích dosáhl dvou sestřelů angolských Migů.